O blechách a tak

Karel Plíhal

1:Jsem starý pAmenzion pro osamělé blEmechy,
ne každá blDmecha má to štěstí, že má chEotě,
celé dny pDmoslouchám ty jejich marné vzdEechy,
všechny se Dmupíjejí nD#diměkde o samEotě.
2:Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R:TGyhle trCagédie blGeší vás jAmistě nepotEměší,
buďmFe k nim trochu vlGídnějšCí,G 
vždyť i lCidé krev si pGijí a, kAmoneckonců, žEmijí
a svFět je stále krGásnějšEí.
3:A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4:A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R:+ a svět je stFále krGásnějšCí F..GC 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:37:12.797+00:00
Výsledky hledání: